Nacházíte se

Aktuality

Patentované řešení vědců z ČVUT a AV ČR prodlouží životnost palivových článků v jaderných reaktorech za havarijních i standardních podmínek, a to pokrytím povrchu palivových článků tenkou polykrystalickou diamantovou vrstvou. K výzkumu v této oblasti odborníky inspirovala například jaderná havárie ve Fukušimě. Český patent byl minulý měsíc úspěšně přijat Evropským patentovým úřadem, nyní si nalezne cestu do praxe.

Studium magnetismu a obor zvaný krystalografie jsou na první pohled nesouvisející disciplíny. U některých typů magnetických látek však dochází, především za nízkých teplot, k periodickému uspořádání magnetických momentů. Na záznamu neutronové difrakce se toto uspořádáné projeví jako dodatečné píky, z jejichž poloh a intenzit lze orientaci magnetických momentů zpětně zjistit. Právě zde se protínají magnetické studie a krystalografie.

Dnes uplynulo přesně šedesát let od doby, kdy americký fyzik Theodore Maiman spustil vůbec první funkční laser na světě. Tři roky poté v roce 1963 se tehdejší Československo stalo po USA a Sovětském svazu další zemí, která postavila vlastní funkční laser. Od té doby se u nás utvářela významná vědecká komunita, která se intenzivně věnovala laserovému výzkumu. I díky ní bylo na co navazovat a povedlo se v roce 2009 prosadit realizaci ambiciózního projektu ELI Beamlines.

V soutěži o obálku prestižního časopisu Materials Today vydavatelství Elsevier uspěl se snímkem z elektronového mikroskopu doktorand Karel Tesař. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR (FZÚ) a na Katedře materiálů FJFI ČVUT v Praze vyvíjí nový materiál pro implantáty, které se v těle rozpustí. Jeho vítězná fotografie zachycuje růst korozních produktů na bublině vodíku v simulovaném tělním roztoku.

Ludvík Smrčka

Na nedávno zesnulého vynikajícího badatele a kamaráda Ing. Ludvíka Smrčku, DrSc., vzpomínají kolegové Pavel Středa, Petr Vašek, Pavel Svoboda a Jan Kočka. Ludvík Smrčka významně ovlivnil jejich život, a to nejen ten profesionální.

Stejně jako v předchozích třech letech tak i letos se mohou studenti a studentky středních škol zúčastnit projektu Talentová akademie. Jedná se o aktivitu vědeckých pracovníků z laserových center ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech, kteří se tak snaží vychovat další generaci nových vědců a zaujmout mladé lidi pro svůj obor.

Mezinárodní tým vědců za účasti výzkumníků z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu (FZU) v Praze navrhl a experimentálně potvrdil možnost přípravy jednorozměrných vodivých polymerů na bázi uhlíku. Vzhledem k tomu, že uhlík je jedním z nejdostupnějších prvků, vykazují nové polymerní vodiče v porovnání s běžnými kovovými vodiči potenciálně nejen nižší výrobní náklady, ale také větší stabilitu a lepší možnosti řídit jejich materiálové vlastnosti. Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology, představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice. O významu práce svědčí fakt, že editoři časopisu Nature Nanotechnology věnovali článku speciální komentář News & Views.

FOTO: Beneš a Lát, a. s.

Společnost CARDAM, dceřiná společnost Fyzikálního ústavu AV ČR, společnosti Beneš a Lát, a. s., a České zbrojovky, a. s., spustí v příštím týdnu sériovou výrobu polomasek RP95-M určených pro nejvyšší stupeň ochrany. Maska vychází z původního modelu vyvinutého na ČVUT. Oproti prozatímní produkci na 3D tiskárnách se ale budou klíčové díly vyrábět ne desítky minut, ale desítky sekund. Zároveň se maska zkvalitní i zlevní.

V tomto roce si připomínáme šedesáté výročí první úspěšné realizace laseru [1]. V tomto kontextu bychom rádi upozornili na to, že první plně funkční prototyp laseru byl v našich zemích vyvinut a uveden do provozu 9. dubna 1963 ve Fysikálním ústavu ČSAV díky Karlu Pátkovi (5. 5. 1927 - 25. 11. 1967), významnému badateli v oboru luminiscence pevných látek.

Objevovat přímo virové částice koronaviru SARS-COV-2 na rozdíl od náročného zjišťování protilátek v těle pacientů prováděním tzv. rychlotestů by mohla v dohledné době umožnit technologie vyvíjená skupinou Hany Lísalové z Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu AV ČR.

Stránky